1

Úvodní strana > Charita >

Podporovaní sportovci 2018

> Podporovaní sportovci 2018

Podporovaní sportovci 2018

ONDŘEJ ZMEŠKAL

Narodil se předčasně v 7. měsíci a kvůli špatné péči přišel v inkubátoru částečně o zrak, navíc slyší pouze na 30 %. Ondra je ovšem vtipálek, se svým osudem se dokázal neuvěřitelně poprat, přetavit ho do tvůrčí roviny… a nyní svou vůlí i sportovními výkony inspiruje a motivuje další.Ondrej Zmeskal

Sám o sobě píše: „V devatenácti letech jsem zatoužil být na malou chvíli Rambem a při stěhování nábytku na internátu se mi odchlípla sítnice na zdravém oku. Nastala kolečka operací, ale co čert nechtěl, ve dvaceti jsem o zrak přišel. Teď vidím jen světlo a tmu. (Ještě štěstí, že se nebojím bubáků.) Děj se co děj, na mých cestách mě teď doprovází bílý klacek a můj vodicí pes Black, aneb Casanova.
Aby toho nebylo málo, bál jsem se, že se sportem bude konec. Vyzkoušel jsem futsal pro nevidomé, ale to nedopadlo – neslyšel jsem míč. Ostatní pokusy se skupinovými sporty byly podobné. Když přišel kamarád Lukáš a ptal se, jestli nezačneme běhat a nepojedeme na olympiádu, ťukal jsem si na čelo. Ovšem to bylo to zaseté semínko a já tehdy vyběhnul. S kým? S vodícím psem Blackem. Pravda, koukal na mě jako já tehdy na Lukáše, ale nakonec jsem ho přesvědčil na štangli salámu. Horší to bylo s pícháním v boku u mého prvního kopce, to se moc přesvědčit nedalo. Útěchou mi bylo snad jen to, že jsem na kopec neviděl. No a tak to celé začalo. K běhu se postupem času přidala i cyklistika a plavání, takže se opravdu nenudím. Jezdím po sportovních závodech a občas někde přednesu, jaké to vlastně je, když člověk nevidí.“


Ondra má za sebou mimo jiné absolvování maratonu na Velké čínské zdi, IronMana v Německu, s Nadací Leontinka pravidelně jezdí na běžkařské a běžecké akce.

Co by Ondra potřeboval?

„Co by mi určitě pomohlo je běžecký pás nebo veslařský trenažér. Nebyl bych tak závislý na tom, kdo bude mít zrovna čas jít se mnou běhat, a tak všeobecně sportovat.
Mohl bych tak víc trénovat, abych si dokázal splnit své předsevzetí: přeběhnout charitativně celou Českou republiku a tak podpořit další handicapované.“


 

MAREK ŠIMÍČEK

Zcela nevidomý Marek je bývalým reprezentantem v běžeckém lyžování a biatlonu zrakově postižených (běh na lyžích a zvuková střelba). S trasérem běhá maratony, je jedním z výkonných článků štafety VltavaRun a pravidelným účastníkem Jizerské 50.

Marek Simicek"Vyrůstal jsem jako zcela zdravý kluk v jedné moravské vesnici. V osmnácti letech se mi stal úraz, kdy mi chemikálie, která byla v tom stavu výbušninou, explodovala, a tato vteřina mi zcela změnila život, stal jsem se rázem nevidomým.

Nedlouho po této události jsem pobýval deset měsíců v rehabilitačním středisku pro zrakově postižené v Levoči, kde jsem se učil různé slepecké dovednosti potřebné pro samostatný život, jako např. chůzi s bílou holí, Braillovo slepecké písmo a další. Zde jsem se také dostal ke sportu. Probíhaly zde závody zrakově postižených v atletice a já projevil přání to také zkusit. Po několika málo trénincích mne přemluvili běžet Oravský půlmaraton. Doběhl jsem, nohy plné puchýřů, přesto mne to neodradilo a u sportu jsem zůstal.

Od té doby jsem absolvoval desítky závodů v běhu, včetně maratonu. Soutěže v biatlonu a běhu na lyžích klasickou i volnou technikou. Závody jako Ridderrennet, Engadin maraton, La Transjurassienne , Jiz50.“

Co by Marek potřeboval?

„V případě možnosti přijetí jakékoli finanční dotace bych ji využil pro nákup nových závodních běžeckých lyží pro klasickou techniku včetně vázání, popřípadě pro nákup lyžařských běžeckých bot pro volnou techniku.“

 

MLADÍ TRIATLONISTÉ pod vedením Maxima Čambora

Mezi zrakově postiženými je mnoho sportovních talentů. Talent ovšem nestačí – je třeba pevná vůle ho rozvíjetmladi a hlavně inspirace, vedení a zázemí někoho, kdo dokáže sportovce soustavně motivovat a hnát za nejlepší verzí jich samých.
Takovou osobou je Maxim Čambor, se kterým je Leontinka již nadobro spjata – společně absolvujeme nespočet akcí, pomáháme získat vybavení a každým rokem nabíráme nové zrakově postižené sportovce s potenciálem velkého rozvoje do budoucna. Maxim je každý týden trénuje v plavání, několikrát ročně na horách a závodech v běžeckém lyžování, a konečně ve zvukové střelbě, na kterou díky Nadaci Leontinka získal jako jediný v ČR certifikovanou laserovou pušku.
Aktivních triatlonistů je v současné době 5, na obzoru minimálně další 2 talentovaní hoši, kteří s námi letos jeli poprvé Jizerskou 50.

Co by triatlonisté potřebovali?

Pro trénink a závody je třeba kvalitní také kvalitních kombinéz, které vyhovují jak materiálem (rychleschnoucí, vodoodpudivý), aerodynamikou, tak celkovým komfortem. V současné době se tyto dresy musí zapůjčovat, do budoucna by bylo skvělé nechat vyrobit cca 10 triatlonových dresů v různých velikostech.

 

JAN BOŠEK A VÁCLAV SVOBODA

bezkari4Slabozraký Honza a zrakově postižený Vašek jsou nadějnými výkonnými sportovci, oba hráči specifického sportu s ozvučeným míčem – goalballu.
Současně oba v letošním roce absolvovali s Nadací Leontinka zimní Jizerskou 50: Václav do cíle 50kilometrové trati se svým trasérem dorazil dokonce jako první ze zrakově postižených, v čase 4 h 22 min 30 s. Oba také reprezentovali ve firemní štafetě, kde se zasloužili o krásné 23. umístění štafety Leontinka z celkem 57 zdravých týmů! Je tedy vidět, že zrakový handicap rozhodně nemusí znamenat „účast jen naoko“ – naopak, i s ním se dá dosahovat skvělých výkonů.

Co by Jan a Václav potřebovali?

Protože se Jizerská 50 jede vždy klasickou technikou, vystačili si sportovci letos se svými starými běžkami.
Do budoucna by si ale oba přáli pořídit běžecké lyže na skate styl. Protože se oba účastní mnoha zimních závodů (naposledy Engadin Skimarathon ve Švýcarsku), skejtové lyže by jim pomohly ještě lépe zdokonalit techniku bruslení a dosahovat tak lepších časů.

Abychom Vám mohli nabídnout kvalitní služby a pokročilé funkce, využíváme cookies. Prohlížením tohoto webu s tímto souhlasíte.